Smiřičtí ze Smiřic

8. prosince 2010 v 15:03 |  Majitelé holovouského panství
     Dle mého názoru se rod Smiřických řadí mezi nejvýznamnější v Čechách. Pocházejí ze Smiřic u Hradce Králové. I když první zmínky nacházíme v kronikách už počátkem 15. století, teprve v průběhu 16. století si Smiřičtí svým umem zajistili značný majetek. Roku 1554 byl rod povýšen do panského stavu. Mezi lety 1514-1614 utratili za nové statky neuvěřitelných 576 807 kop grošů českých. Celkem se jednalo o 11 panství se 6 městy, 22 městečky a 475 vesnicemi ve středních a severovýchodních Čechách.
      Roku 1594 se tedy holovouského panství ujímají Smiřičtí ze Smiřic, konkrétně Albrecht Vladislav Smiřický. Nyní se však nacházíme v době, kdy tehdejší holovouské panství bylo připojeno pod velké hořické panství, stejně jako mnoho okolních vesnic. Jak velké bylo Hořicko v rukou Smiřických? Posuďte sami. Tvrz a město Hořice s poplužním dvorem, vinicí a lesy, vsi Libonice, Chvalina, Lhotka se 2 mlýny, Bříšťany, Bašnice, Kanice, Sukorady, Petrovičky s mlýnem, Pšánky s 19 rybníky, Milovice, Nevrátice a statek Hradišťko. No řekněte sami, nelíbilo by se vám to taky? Sám majitel si musel jistě mnout ruce, protože mu jednotlivá panství velmi vynášela. Hlavní zisk pocházel především z pěstování pšenice a z výroby a následného prodeje piva. Albrecht Vladislav Smiřický umřel r. 1602 mladý a bezdětný.
      Jeho majetek převzal jeho bratr Zikmund, pán na Skále a na Dubu. Roku 1607 se stal pánem na Kumburku. 27. květen 1608 je však dnem Zikmundovy smrti. Jeho syn Jaroslav vládl 3 roky, než r. 1611 také velmi mlád umírá. Střídá ho proto nejstarší žijící člen rodu Albrecht Václav z náchodské pošlosti, i když jak je známo, měl Jaroslav potomky. Bohužel jeho syn Jindřich Jiří nebyl mentálně schopen spravovat majetek a druhý syn Albrecht Jan byl příliš mladý. Ani Albrecht Václav se však nedožil dlouhého věku a umírá 24. 4. 1614 ve věku 23 let svobodný a bezdětný.
Moci se mohl konečně ujmout již zmiňovaný Albrecht Jan, který dospěl. Rozmnožil statky o nové Dymokury, Chřenice, polovinu Turnova a Malou Skálu. Po vymření náchodské větve Smiřických zdědil Náchod a Škvorec. Je zapsán do historie třicetileté války svými protestantskými názory proti králi. V jeho domě v Praze byla smluvena 23. května 1618 defenestrace a sám se do ní aktivně zapojil. Avšak je pravdou, že jakkoliv mohli být Smiřičtí finančně zajištěni, zdraví si koupit nemohli. A proto i Albrecht Jan umírá na dědičnou tuberkulózu 18. 11.1618 ve svém pražském paláci. Pro tuto skutečnost byl uznán vinným z rebélie vůči králi a odsouzen 26. 4. 1621 ke ztrátě všeho jmění, které mělo připadnout státu. Rod Smiřických ze Smiřic již neměl mužské potomky kromě mentálně nemocného Jindřicha Jiřího, bratra Albrechta Jana.
      Osud tak velkého majetku nezůstal však bez povšimnutí. Nejbližší rodinný příbuzný, na kterého přešlo poručnictví nad slabomyslným Jindřichem Jiřím, byl syn Marušky Smiřické, Albrecht z Valdštejna.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 subi subi | Web | 9. září 2016 v 8:56 | Reagovat

porovnání půjček na auto O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.